Něčí život jako tichý déšť
proševelí hudbou zadumanou.
Po zákonu věčném řady dnů
deštěm vlídným zachvějí se, skanou.
Ale v zarosených oblacích
neumlká ptáčat radování.
Rozklenuvši duhu laskavou
slunce tiše za horu se sklání.
Něčí život jako tichý déšť,
něčí jako rozkacená bouře.
Křídly bije sirý albatros
v blesků jiskření a vichru vzpouře.
Lstivým tancem v temnu krouží smršť,
moře nahé řičí, jícen cení.
Daleko je rodné skalisko.
Život bouří – spočinutí není.
Něčí život jako tichý déšť,
někomu jest v bouři těžko žíti.
Blahoslaven života buď dar:
Život každý může krásný býti.
Zavlaž, tichý dešti, zavlaž luh,
sílu zemdlenému navrať lánu!
Bouři, mladá bouři, duj a vzkaž
pozdravení radostnému ránu!