Před auto nám wlezla žába hezká,
bába, dědek, škwrně prtácké.
Na pasanty klna wrtácké
widím teprw, gak ge Praha česká.
„Ay, zdeť Letná,“ wece Neumann S. K.
w dumné zwuky hudby pošťácké.
Načež v náladičce rošťácké
gako plawec radostiwě tleská...
„Čuteg, Sparto,“ wolá, „nařež Pešti,
Lwowu, Wídni, Římu, Pawii,
ať swět čumí, co gsau kluci čeští.“
My wšak s Mílkem, časů od pradáwných
zabodnuti w S. K. Slawii,
slawme slawně sláwu Sláwů slawných!