Beywáwala fronta, beywáwala,
byl w ní Dostal, Hofman, Wurm i Šwec;
fronta, ach, co muž – to moloděc,
za swobodu Čech gež k bogi wstala.
Mezi sebe tato fronta zwala –
rakauskáť ho neswírala klec –
pana Horkého... Než, diwná wěc!
Do fronty ho ne- a nedostala...
Ale trpěliwost nese růže...
Sečkeg, pěwče, se swau affrontau...
Wždyť co nebylo, beyt geště může...
We frontě že tenkrát byli giní?
A pan Horký že byl za frontau?
Eyhle! Za to we „Frontě“ gest nyní...