Nad pustou cestou černí ptáci letí.
Vrš povad’ brzo a schne tráva v pláni.
My odcházíme smutní do prokletí
a s námi bolest, děs a výsměch lhaní.
Vše mrtvé. Mrtvé nad námi i nebe –
i láska mrtva, všechno dal jsem za ni.
Jak je to špatné! Zapíráme sebe
a je nám sladko, viďte, moje paní...?