* * *

Dnes probouzím se, kdy už nad západem shasíná slunce v mlhách růžových. Tak probouzím se: z citu i svým hladem a s výsměchem všech snů mých bláhových.

Lituji sice, že se vzbouzím pozdě, když nebezpečí signál hlavou zní, že přepadnou mne, jak lupiči v hvozdě nevinné dítě pro noc perversní.

Tragický život! Ustavičná lačnost a duše může žít jen touhami! – – Vzbouzím se pozdě, vcházím ve skutečnost a v prsou všechna radost zhořkla mi.