Nad zoufajícím zástupem jsem plakal,
já byl tak mlád, já musil zoufat s ním.
Já zasténal jsem a s ním krví zalkal
a mučil se hledaným tajemstvím.
A lidé mřeli se silami svými
a pod jhem mřeli se svým zoufalstvím.
Já musil, mlád tak, umírati s nimi
a mučit se hledaným tajemstvím.
Co padlo duší zlomených, a už tlících
a co jich ještě padne v šílenství?
A darmo prosí zástup zoufajících –
hlad má a těžko najít tajemství.