Sny umí jistě taje osudů otvírat.
Já včera v snu jsem viděl sám sebe umírat.
Osudů vězněm věčným je člověk bez moci.
A těžce svírán k poutům od rána do noci.
A duše čeká marně řešení konečná.
Tajemství mlčí tvrdo od věčna do věčna.
Jen když bol vyplakat chcem’ ve smutku hlubokém,
dá vše to zapomenout, že člověk člověkem.
Pak usmíření sladké sen jenom může dát:
já včera v snu jsem viděl sám sebe umírat.