Odkudsi brzo přijdou k nám princi touhou choří,
na loutny bílých světel nám budou tiše hrát...
Jak silni jsou svá vesla nedají vřavě moří –
jen našim skřítkům malým se budou posmívat.
Co bylo nedostupno jich písně sladce vzruší,
kde světla shasínala plamínkům dají plát,
snům klíčit dají v květech a v hudbě blízkých duší –
však našim skřítkům malým se budou posmívat.
Ti princi z krásných zemí a z dálných říší přijdou,
na loutny bílých světel nám budou tiše hrát –
a v hloubce modrých nebes i nové hvězdy vyjdou,
jen našim skřítkům malým se budou posmívat.