Odráží všechno: pudrované ženy
A jejich nehty přílišného nachu,
Barevných světel chaos rozsvícený,
Běl tváří v boxech, v dráždivém vín pachu.
Teď v jazzbandu se kroutí vilné rytmy
Jak hadi berberského čaroděje.
Než ulice se zšeří v ranní přítmí,
Smrt paradoxní zlověstně se chvěje.
Zrcadlo v baru, kaleidoskop změny,
Na ploše stříbra obraz zakouřený,
Chvílemi slepne, za chvíli zas září.
A v bytí zbytečném teď s ironií
Groteskní klubko k ránu sobě svíjí
Tančících koster pod škraboškou tváří.