V zahradách Snu jsem vás potkal:
V bolestném zvlnění zádumčivých rhytmů
Jste kráčeli
Schodištěm pustým, kde zavěsili věky
Svá velká mlčení jak oněmlé nástroje hudební,
A za vámi šlo neslyšně bledé Zapomnění
A stíralo stopy vašich šlépějí
A shlazovalo vaše jména na deskách pamětních,
Jež jste zavěsili na schodiště...