Ty ruce mrtvé, studené a bílé
v mé tělo tvrdé prsty vrývají,
je vídám v horečkách za noční chvíle,
s fialovými nehty po kraji.
Jak rdousit by mě chtěly podtají,
se plíží všude za mnou potměšile
ty ruce mrtvé, studené a bílé,
jež v tělo mé se tvrdě vrývají.
Ó ruce, ruce, dávno v hrobě shnilé,
jak často jsem vás vítal podtají,
sláb v nemoci v klín podušek se chýle,
ó ruce mrtvé, studené a bílé,
jež v tělo mé se tvrdě vrývají!