Za noci tymián voněl z tvých údů.
– Alejí mokrou, kde hnilo to plísní,
V deštivém, zsinalém kráčel jsem jitru.
Hyena zhnusení vyla v mém nitru.
Za noci ústa tvá růžemi páchla.
– Phthisických několik potkal jsem tváří.
Vešel jsem zamyšlen, zmražen, jak jiný,
V ulici špitálů, v piteven stíny.
Na loži spal jsem dnes, ve vůních nardu.
– Na vás teď zpomínám, co jste dnes mřeli,
Na ložích v smrtelné křeči se chvěli.
Ztrhané tváře! Vás vidím teď ze sna.
Je mi, jak s mrtvolou spal bych dnes v noci,
– S mrtvolou mrtvola šklebivá, děsná...