Mám přítmí domů starobylých rád
I plíseň páchnoucí vždy z jejich klína,
Jich schody prošlapané, sklepů chlad,
z nichž vane vůně zavlhlá a líná.
Vybledlé tapety, jichž květů řad
Se na zdech komnat v sešlé věnce spíná,
Zřím v přítmí domů starobylých rád
l v plísni páchnoucí vždy z jejich klína.
V nich hledám stopy dávno mrtvých vnad,
Kdy lidé jiní, doba byla jiná.
A mrtvých bytostí dech častokrát
Já tuším z přítmí starých domů vlát
I z plísně páchnoucí vždy z jejich klína.