Vše v opálovém zešeření
Teď tone v plném měsíci,
A řada všedních domů mění
Se v mystickou zeď, mlčící...
Blíží se půlnoc, slyšet hlasy,
Hlaholí a pak zase mrou – –
A seismograf teď náhle hlásí
Kdes katastrofu vzdálenou.
Zas lidé na konci mrou světa...
Zvuk půlnoci teď s věže slétá:
– Zanechte každé naděje!
Kdo myslí na vzdálené lidi?
Kdo umírání jejich vidí?! – –
Seismograf? Již se nechvěje...