Skip to content
1871–1951

ROMANCE O MRTVĚM PŘÍTELI

Jiří Karásek ze Lvovic

Po dlouhých letech zřím tě v snu, A duch se vzbuzen zachvěje. Tak zmizel's v paměti mých dnů Jak v mechu lehké šlepěje.

Půl dítě, vždy jsi touhu měl, Jak muž svět vzíti útokem. V můj život rozmar svůj jsi sel Jak slunce zlaté skvrny v zem.

A tulák, cikán šel jsi v svět Za dobrodružstvím, za štěstím. A když jsi přišel zase zpět, Smrt usedla před prahem tvým.

O život zraky prosily, Však konec hrozil v žití tvém. V něm předtuchy se rodily Jak temné můry večerem.

Ty znova do světa jsi šel A dobrodružství duch tvůj snil. Však srdce smutek provázel, Jak s větrem letí temný kvil.

Je konec? Zastřel tebe stín? Či splnily se toužné sny, A vynoříš se ze hlubin Jak v báji delfín tajemný?

Nic nevím. Jenom v snách jsem zřel Tě znova. Tak jsi blízko byl, Jak mrtvý by se navracel Tam, kde cos' ještě nedožil...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ROMANCE O MRTVĚM PŘÍTELI · Jiří Karásek ze Lvovic · Poetry Cove