Půlnoční zvon svou odbil hodinu
Měsíci v nebi, zelenavým tmám
A nikomu... Zvuk padl v hlubinu,
Tu píseň zpívám jenom sobě sám.
Mé mládí, neurčitě vzpomínám,
Mé mládí, utracené ve spěchu,
Kam ztratilo se, duše, řekni, kam,
Jak krůpěj, jež se vpila do mechu...
Poslední chvíle záhy nastane,
K všem otázkám mám nyní odpověď:
Jak děcko v klíně matky uspané
Do klína Věčné Noci padám teď...