Štěstí mé, blízko jsi, smysly tě cítí...
Pro živé němý
Zemřelé srdce já slyším teď bíti
Cévami všemi,
Štěstí mé, smysly tě cítí...
Vztyčím se na loži nedbaje muky
V půlnoční dobu.
Otvírám duši svou, pro mne ty zvuky
Z hloubi jsou hrobu,
Vztyčím se nedbaje muky.
Nejsi již pojem jen, mátoha děsná,
Jíž se duch bojí –
Jak z hlíny džbán jsem teď vykroužil ze sna
Podobu tvoji,
Nejsi již mátoha děsná...
Píseň chci zpívati jedinou větou,
S vášnivým spěchem,
O růžích na tvých rtech, svěže jak kvetou
Rosou a dechem,
Zpívati jedinou větou. – – –
Spolu jsme květy dva na jednom stvolu
Tak jako dříve –
U Lethy stojíme, pijeme spolu
Z vod, jež jsou živé,
Květy dva na jednom stvolu...