Za noci thymian voněl z tvých údů.
– V deštivé, špinavé jitro jsem šel,
Alejí mokrou, kde hnilo to plísní,
Hyéna zhnusení vyla v mé duši.
Za noci ústa tvá růžemi páchla.
– Phthisických několik potkal jsem tváří.
Kašel jsem zaslechl, vešel jsem zmrazen
V ulici špitálů, piteven chmurných.
Na loži spal jsem dnes, ve vůních nardu.
– Na vás teď vzpomínám, co jste dnes mřeli
Na ložích v smrtelných, posledních křečích.
Ztrhané tváře! A zmodralé údy!
Je mi, jak s mrtvolou spal bych dnes v noci,
– S mrtvolou mrtvola studená, šklebná...