Pod zhasinadlem svíce na oltáři
Jak bílých bezů anemická běl.
A jinoch Leonardův, stín teď v tváři,
V onyxu zraků smutek uzavřel.
A básník, úl, jejž opustily včely,
Zaklinač nad magickým zrcadlem,
V misálu barev zázrak odumřelý,
Anemon něha zdušená zlým snem.
V mlčení síně hodin tikot zhaslý,
Jež v bázni Času k půlnoci se třásly:
Básníka opuštěné výročí.
Chtěl zajmout Prostor, Věčnost, propast její.
Ale kdes uvnitř, uvnitř nejtajněji
Skryl malý kout, kam nikdo nevkročí.