Já slyším ještě onu melodii,
Jak zní a hyne smutnou síní v tmách...
Cos jednotvárné v tichu prázdném míjí,
Má ruka bledá sahá po strunách.
Teď po letech, kdy jiné žití žiji,
Na dávné dny si zpomínám jak v snách.
A slyším ještě onu melodii,
Jak zní a hyne smutnou síní v tmách.
A zemru zas a proměním se v prach.
Pak v jiné tělo duši svoji skryji.
Vše zapomenu – jenom v zpomínkách
Já budu stále slyšet melodii,
Jak zní a hyne smutnou síní v tmách.