Ten hebký, vlhký vlas tvůj příteli,
teď v hrobě děsném zvolna, zvolna stlívá,
a rubáš praskající, spuchřelý
tvé tělo hnijící a hnusné skrývá.
To tělo plné síly, veselí,
ty oči dobré jak tvá duše snivá,
ty vlasy, které ostře voněly,
to všechno v hrobě zvolna, zvolna stlívá.
A mně se zdá, že v tělo mé se vrývá
též hnusný červ, že v rubáš spuchřelý
a praskající Smrť mě přiodívá,
a že můj vlas již nyní, příteli,
tak jako tvůj též zvolna, zvolna stlívá...