Život, brutalní kuplíř, vyvedl mou duši na tržiště
A ukázal její krásu chlípníkům: hle, nevěstka!
Kozlím pudům prodal mou nahost a poručil mi živořiti
Pod hrubou rozkoší krčem přímořských...
V sklenníku Neřesti a Smilstva vzrostla jsi, květino mé duše!
V koický purpur tě záhy oděli a blyštícími drahokamy hříchu
Ověsili tvou nahotu... Do vlasů vpletli ti zelenou myrtu
A za zvuku berecynthické flétny poručili ti o zem udeřiti nohou...
Rozkoši! všemi brlohy tvými jsem prolezl,
Všechny tvé perversní vůně jsem dýchal,
Ovoce shnilého sklizní dávno mi páchneš!
Umdlený nudou včerejška a umdlený spleenem zítřka,
Apathicky zřím, jak myšlének ohyzdné krysy
Života mého běhají stokou tak hnusně... tak hnusně... tak hnusně...