Před stánkem matiček stanula žena
venkovská, sestárlá, hubených lící,
s otázkou: Jaká je sošek těch cena?
A kramář otylý chraplavým tónem
jakost jich stařeně horlivě líčí
s poznámkou: Vyberte, vždyť my se shodnem.
A žena prohlíží matičky s láskou,
něžně je do rukou třesoucích béře,
a pak dí: Zde máte též jednu prasklou!
Rozbitá? kramář dí. Dáme ji stranou;
stane se, že jedna na druhou vleze,
když v bedně samy jsou přikryty slamou.
Však z těchto můžete si jednu vzíti,
neb ty zde – stojí šest krejcarů jedna –.
Za pět? To, má zlatá, nemůže býti!
Co stojí tahle ta? Stařenka šeptá –.
Ta zas kus prstíčku u ruky nemá –.
Taky šest – to máte jednoho čerta!