Vyssál od té doby mnoho dělníků,
co se plán ten v hlavě jeho zlíh’,
nežli ztučněl pořádně mu břich,
že svým zjevem podobal se krmníku.
Však teď zase velmi mnoho zkusí
a má se svým břichem velké trampoty,
neb tu přítěž nosit se mu hnusí,
že se při tom vždycky řádně zapotí.
A teď, když se ve svém sádle dusí,
jest naladěn velmi často ku pláči,
neb odliv jeho hledat musí
a ten najít možno jenom – při práci.