Skip to content
1873–1952

NÁŠ SLÁDEK.

Leo Karmín

Před lety byl náš pan sládek jako žížala, a dnes má břich jak sud, záda jako necky, a oči se v sádle topí, jak dvě tečky, mezi nimi nosánek se modrá jako fiala.

A pod bradou houpají se mu dva laloky, když jde po ulici, valí se jak bečka, avšak pivo, které vaří, je jak břečka, takže lidé se zálibou říkají mu patoky.

Ač na jeho „pivo“ nelze ani šváby chytati, neb ti, mršky, se mu na sto honů vyhnou, on přec každý rok, což věcí je tak divnou, čtyřikrát si nechá přešívat knoflíky u katí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NÁŠ SLÁDEK. · Leo Karmín · Poetry Cove