Jsem člověk mírný, říkají.
Kdo dobrý, posměch sklízí.
Na hroudu svou však nenechám
si rukou sahat cizí!
Mám oči modré, bodrý smích –
na pažích sval však tuhý.
Od stodol svojich dovedu
hnát různé dobrodruhy.
A leckdy snes’ jsem trpký žert,
však nesnes’ vlasti hanbu.
Na otčinu mou kdo by sáh,
nu, tomu pomoz pánbů!