Po lásce touží mladý věk,
po ženě volá –
jen nudný mrzout broukne si:
zbytečnost holá,
již rozum zdolá.
Po lásce touží mladý věk,
o štěstí snívá
a z květů, keřů, lupení,
v šeru jež splývá,
cosi se dívá.
Po lásce touží mladý věk,
po loktech ženy,
a když ji shlédneš z večera,
stich’s jako pěny,
jsi rozrušený.
Po lásce touží mladý věk,
po všem, co skrývá.
Zříš hradních paní skvělý tlum
a jedna nyvá
kývá a kývá...