Don Kychotem ideálů byl jsem kdysi, vím to, vím,
šílenství to od kolébky se mnou šlo, vždy hrálo prim
a dodnes mi našeptává: brachu, učiň to a to.
Co učiním, všecko marno... Všecko, všecko proklato!
Sancho Pansa vykrmený věru že se lépe má,
láhvici on s truňkem nese a já záhad břemena.
K smíchu jsem? Co na tom, páni! Že je blázen, Kychot ví.
Kychotovi směj se kdo chceš, pohrdej však Tartuffy!