Jdou černí havíři, do šachet hlubokých jdou,
robiti Gutmanům, Laryšům, cizáckým grófům,
do šachet hlubokých havíři jdou
života tmou...
Který se vrátí?
Ve Vídni šampaňské, holčičky. Rothšilde, víš,
kolikrát zavzdychal havíř tvůj, kolikrát zaklel,
v černou když, ponurou vstupoval skrýš,
v tiš
mlčící, děsnou?
Tak často v novinách kratičká noticka: dnes
udál se výbuch na tom a tom ostravském dolu;
třicet jich zhynulo v hlubinách kdes.
Ples
strojili páni...
Jdou černí havíři, do šachet hlubokých jdou,
robiti Guttmanům, Laryšům, Rothšildům, Vlčkům,
potichu kráčejí, zraky však žhnou
bezhvězdnou tmou...
Divoké oči!