Je u nás bída. Denně číst to můžem
ve půlstu vlasteneckých žurnálů.
„Je u nás bída, že jdem rychle k předu.“
„Je bída u nás, že jdem pomalu.“
Je bída, že moc máme někdy řečí,
je bída též, že často mlčíme –
když rázné slovo třeba promluviti,
že rameny jen nad vším krčíme.
Je u nás bída, že moc kaváren je
a mnoho kritik, přemnoho že rad
a k skutkům že se nechce rozkývati,
kdo to neb ono moh by udělat.