Pravdať, žes si hejna sluhů
Získal, Kante, tím svým „musíš“,
Mně však nijak nejdeš k duhu,
Neřku-li, že se mi hnusíš.
Myslíš snad, že v mém se mozku
Myšlénky jen suché rodí?
Já též cítím, nejsa z vosku,
Chci, a – nechci, jak se hodí.
Než přísných tvých šetře mravů,
Bez ostychu ku tvé chvále
Doznám, žes měl velkou hlavu,
Ale srdce jenom malé.