Krásná jsi ty, Neapoli,
Krásnáť všecka Italie,
Oči bych zde mohla nechat,
Srdce mé však v Čechách žije.
Inu arci, když prý jsem se
Narodila u Mělníka,
Nad to pak kdes poblíž Řípu
Našla sobě milovníka.
Věru. A teď představ sobě
Hnízdečko mé pode krovem.
Jest den Páně, a ti Češi
Že jej začnou s Božím Slovem.
Poslouchej, co oni pějí!
O hnízdečku vlaštovice.*)
Všickni pak nám všudy přejí
Co kuřátkům, ba i více.
Která by nám ublížila,
Také není v Čechách ruky,
A když se kluk zapomenul,
Druhými byl zmrskán kluky.
Ale zde nás páni jedí:
V Římě snědli mi dva syny,
Sestřičku mou ve Ferraře,
A bratříčka u Messiny.
Větříčkové, vějte brzy
Pěkně z tepla od poledne,
A my z krásné Italie
Prchnem do Čech, než kdo shlédne.