Když jsem já byl žáček malý,
Oni pak mi hrachu dali,
Ó hlad velký, milý brachu,
A jen kousek chleba k hrachu,
Sednuť já si na stoličku,
Z chlebíčka si zrobím lžičku,
Odříkám svou modlitbičku,
A sním já ti hrách i lžičku.
Ba dřevěný talířeček
Též být z chleba,
Já bych třeba
Byl snědl i talířeček.
Jene, toť ctnost nade ctnosti,
Když v sprostnosti
Má kdo na tom, co má, dosti.