Odlétli ptáci v jih
a snové moji s nima;
v tmě nocí bouřlivých
nadarmo hledám jich
a k duši táhne zima!
Zabloudil v chýži mráz
a divý vichr v lesy
a přes propastí sráz
lavina mosty věsí
a k srdci tíhne bol
a v oči jinovatka
a tma je kol a kol
a v sněhu spí má chatka. –
Když vísky horalů
jal spánek pomalu
a tichnou kolovrátky,
v tmu smutných večerů
vyhlédám k severu,
zda snové šťastných let,
již odlétli mi v svět,
se vrátí ke mně zpátky!
Leč marně čekám jich,
neb větru kvil a smích
mé touhy neslyší
a darmo duše má
chce přivát křídloma,
co spí juž v zátiší!