Hebkou listů sítí
slunko na mne svítí,
pokradmo a smavě
hrá si na mé hlavě,
blaho tká mi v tváři.
Radostně a zticha
hruď mi štěstím dýchá,
a z té duše v taji
snové vykvětají
v milé jeho záři!
Květou mi z ní snové
v sladké písni nové,
snové zlatí, čistí,
jak to mladé listí
nad mnou, v šeři buků,
a já s dětským chvatem
po jich míru svatém
křídla duše vzpínám,
a já zapomínám –
na svých prsou muku!