Jen zřídka sama na ulici
se zrakům našim objeví.
Cel její svět je strojek šicí
a v práci nezná úlevy.
Ty líce její jsou tak bledé
jak čistý kvítek lilije,
to velké její oko hnědé
se často rosou zalije!
Pouť žitím as jí není sladkou –
vždyť macochu má chuďas matkou,
a doma všem je popelkou...
Jen ve svátek má radosť vroucí,
a rdí se – když ji potkám jdoucí
ku Františkánům na „velkou“!