Kdy s jarem prvním luh se zelená –
ta barva očím tak je milená
jak plavci břeh, jak nemocnému květ,
jak touze ptáka volný boží svět!
Drozd zaplesá, tou barvou naděje
když mladý háj své chlumy oděje,
z dum probudí se role najednou,
a skřivánkové v let se pozvednou!
A básník plachý – skřivan u lidí,
když půvab její prvně uvidí –
tu slasti kmit mu zahrá kolem úst
a cítí v duši zlatou píseň růst...