Skip to content
1861–1907

Prosinec.

Alois Škampa

V celém už kraji mlhy se tkají nad vlhkou zemí, v role i lada prosinec padá smutný a němý.

Pojď, milé dítě, v náruč mou – budu tě chránit před zimou! Chladno je hrudi, která se trudí sama tu v světě,

touha ji hlodá – kdo ruku podá, kdo obejme tě? Pojď milé dítě v náruč mou – budu tě chránit před zimou!

Nevidno zraku do věčných mraků slunko se skrývá, písně i ptáci – všecko se ztrácí, láska jen zbývá.

Pojď milé dítě v náruč mou – já ochráním tě před zimou!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Prosinec. · Alois Škampa · Poetry Cove