Jarní van, sladký van rozhoupal se od všech stran,
rozvlnil se jako moře do širého kraje.
Vzduch se třese písněmi – na zemi i nad zemí
boží ruka na varhany hraje...
Jarní dech, sladký dech rozvil puky stromů všech,
dotkl se i srdce mého, když tak spalo zticha.
A já vinu k hrudi své dívčí ňadra, poupat dvé,
z kterých na mě vůně fial dýchá...
Jarní šum, sladký šum políbení dal mým rtům,
a má duše zakypěla rozkoší a vznětem...
V záři smavých oček dvou nalezl jsem pojednou
celé jaro se vším jeho květem!