Tak jako v loni sladce to voní
v zátiší lesa!
Tak jako v loni v radostném hluku
do starých buků žluva zas tesá!
Tak jako v loni v strži to zvoní:
nahlas i z ticha
pramen tu stále
slzy své roní,
jásá a šplýchá
ve tmavé skále!
Tak jako v loni vrby se kloní
tiše a jemně nad šerou slují!
Tak jako v loni vod sněhy plují
z lůna jich ke mně.
Tak jako v loni v snění a žase,
omámen vůní nad lesní tůní
stojím tu zase,
a jako v loni dívám se do ní...
A jako v loni vlny se honí
vírem a pěnou pod skalní stěnou.
A nad tím zjevem slasti a zpěvem
srdce mi buší,
verše mi zvoní,
a znova cítím
jak jaro v duši
rosou a kvítím plá mi a voní –
tak jako v loni!