Celý to život, celý svět:
hle, už se známe deset let!
Jediný zněl nám v srdci hlas
po tento všecken dlouhý čas.
Byl to hlas lásky – její vznět
pojil nás k sobě deset let!
Když jsme es prvně viděli –
znal kdo, co Bůh nám udělí?
Vděčně a rádi zříme zpět
na oněch krásných deset let!
Kolik v nich plálo slunných jar –
každé nám vtisklo šťastný dar!
Každé nám silo v cestu květ
po celých, dlouhých deset let.
V kráse a dobru, v nadšení
létli nám dnové blažení...
Mohli jsme líbat, snít a pět
po celé mládí, deset let!
Jak bude dále – kdož to ví? –
Srdce nám nejlíp odpoví!