ŽALOZPĚV.

Ani’s nám „s bohem“ nedala a šla’s. Ani’s nám „s bohem“ nedala, jen okem mroucím zas a zas

jsi stále kol cos hledala – ani’s nám „s bohem“ nedala a šla’s. A všecko jsi tu nechala,

ó žel! A všecko jsi tu nechala, a zrak jen v slzách pohlížel, jak od nás v dál jsi spěchala –

a všecko jsi tu nechala, ó žel! A my jsme kolem plakali, zda víš?

A my jsme kolem plakali, a jak tvá hlava klesla níž, v ní život zašlý lákali a my jsme kolem plakali –

zda víš? A celou noc a celý den a víc a celou noc a celý den

své bílé ruce spínajíc jsi spala dlouhý, těžký sen a celou noc a celý den a víc.

Ani’s nám „s bohem“ nedala a šla’s. Ani’s nám „s bohem“ nedala, jen v čele tvém vzplál divý mráz

a těžká noc se zvedala... Ani’s nám „s bohem“ nedala a šla’s.