Ach, kde je dávný linií těch oval,
pel, který mládí vdechlo na líčka?
kde je to dítě, jak je v mysli choval,
mladosti kouzlo, ona celičká?
Jak poupě si ji v mysli představoval –
a vstříc mu vyšla stará tetička,
dřív poupátko to bylo, kvítek z jara,
teď pelargonie to byla stará...