A Bůh ví proč, až dnes tak náhle před ním
ta upomínka jasem zaplála
v tom životě byť pestrém, přece všedním,
jak opravdová láska bezmála...
Tu rozhodl se okamžikem jedním,
povaha těkavá a nestálá
najednou hořela jak víšek slámy.
Ta nebo žádná, děl si, Pánbůh s námi!