Tu víc, ach, než ty všecky Bóžy, Julky,
jej těší posezení u piva,
partie solidní a klidné bulky...
Měl za sebou ta léta bláznivá,
víc nebýval už jako ze škatulky
a, ať to jak chce světu zakrývá,
lysinu zrádnou na temeni hlavy
v rozkvětu jejím víc už nezastaví.