Co zatím tak se starali
o princeznino zdraví,
i o sebe, a v poradách
sestrkovali hlavy –
Co v anketách a komisích
se pracovalo parou
a pan král starostlivě se
radíval se Svou starou –
A jinoch, jenž měl moudrého
a ctihodného tátu,
co zatím nechvátavě tak
se chystal k doktorátu –:
Princezně žádná komise
ni rada nepomůže:
vzdor anketám a poradám
již byla kost a kůže.
A ze dne ke dni scházela
a tratila se, chudla,
že, s odpuštěním, byla již
tak jako za groš kudla.
Při chůzi, v každém kročeji,
jak hne se, kostmi chrastí,
jí mazat klouby musili
jakousi drahou mastí.
A nespomohou pilulky,
snad osvědčené jindy;
ni elixíry, letkvary,
ni bůh ví jaké bryndy.
Co přivoláno doktorů,
měl každý jiný nápad,
až na sebe se vespolek
nepěkně jali sápat.
Zlé vády zahostily se
do vědátorské obce –
král na ty pány doktory
již ráčil míti s kopce.
Lítala ostrá „Zaslána“,
nevedla ovšem nikam,
princezně bylo stále hůř,
vzdor dlouhým polemikám.
Pohledět na ni – královna
zaškytá v hořkém pláči,
a tu pan král již na všecko
zle dopálit se ráčí.
Prý dost už má těch tahanic
i učených těch rvaček –
v té zlosti ráčil doktorům
nadávat jako špaček.
Již nemoha se dívat na
dceřiny líce zbledlé,
dnes nevečeřel doma a
šel do hospody vedle.