Vím, všude jinak. Někde dětmi jsou,
jež po vodě si posýlají věnce,
či v mlází, kam v hrách dětských zalezou,
si navlékají jahod na růžence.
Své vzpomínky však vídám nastokrát,
jak v půlnoc časem vstanou, hrobní spáči –
či oněch, kdo už před nimi šli spat,
jdou za rakví – a z celé duše pláčí.