Večerní zvonku, plný krás,
já poslouchám tvůj sladký hlas,
jak večerem se zachvěl v ráz.
V té písni své mne sníti nech.
Já cítím dnes tvůj vlídný dech,
když zas jsme doma po létech.
Kol dříme rodná moje ves.
A já s tvou písní vzletěl dnes
kams vysoko, až do nebes.
Mně ztrácela se v šeru zem.
Kol ticho svaté a já jsem
jím bloudil kdesi nad Vozem.
A já tam viděl drahou líc,
jak skláněla se, víc a víc
se v mlhách zvolna ztrácejíc.
A já se zachvěl náhle v snách,
já po té tváři léta práh’,
jež znikala mi v mátohách.
Přec chvíli byl jsem šťastným zas,
než čarovný tvůj dozněl hlas,
večerní zvonku, plný krás.