Na nebi svítí hvězdičky,
noc tichá je, tak tichá,
u okna sedí panenka
a z hluboka si vzdychá.
Na nebi svítí hvězdičky,
a třpytí se a lesknou
a s vysoka se dívají
v tu dívčí duši tesknou.
Dvě hvězdy podle sebe jdou
a dívají se dolů,
tak od věčna do věčnosti
ty hvězdy dvě jdou spolu.
A vedle sebe svorně jdou,
jak milencům se sluší
a já mám tebe, hochu můj,
tak plnou, plnou duši!
Ach, ty dvě malé hvězdičky,
to láska naše mladá, –
a náhle jedna z těch dvou hvězd,
ta jedna dolů padá...