Ach, proč jen ta rozmarýna
rozkvétá,
hoch můj milý odešel mi
do světa.
Hoch můj někde za horami,
za lesy,
proto, srdce utrápené,
smutné jsi.
Odkvetla už rozmarýna,
pro mne ne,
a mé štěstí, srdce mé je
zlomené.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.